Místní písničkáři
V dřívějších dobách nebyla nouze u nás o písničkáře, kteří nejen písničky tvořili, ale také sami zpívali. Text těchto původních písniček byl čerpán ze zdejších poměrů. Byly to písně vážné, např. o našem chmelařství, kterými se propagovalo na různých slavnostech a zábavách pěstování chmele a pití piva vyrobeného z tršického chmele, nebo veselé písničky či vtipné kuplety. Jedním z prvních písničkářů byl chalupník Josef Zácha, který složil „Píseň děv v kraji chmelařském“. Vlastním nákladem tuto nechal vytisknout a rozšířil mezi občany. Již v první sloce opěvoval zakladatele moravského chmelařství Hynka Floryka a jeho úspěchy. Dále zase ostře kritizoval praxi tehdejšího chmelařského obchodu, který byl v moci cizích vydřiduchů, kteří z práce pěstitelů těžili ohromné zisky. Tato píseň vznikla v počátcích tršického chmelařství. Zácha byl všude zván, kde mělo být veselo a také svými písničkami opravdu dovedl rozveselit.
K prvním tršickým písničkářům náležel také mladý listonoš Karel Košacký, výborný herec – ochotník, který i o sobě složil písničku „Já jsem švarný postilion, mě schází jen milion…“. Košacký vozil poštu z Tršic do Olomouce a zpět, kterou pak večer doručoval se svou matkou. Zemřel však poměrně mlád.
K veselým písničkářům náležel také chalupník Libor Koutný, který mnohé kuplety přetvořil na místní občany. Byl i sborovým zpěvákem. Kuplety zpíval často na výletech a zábavách. Budil všude svým zpěvem veselí. Měl řádný hlasový fond, ve sboru zpíval I. Bas. Hrával také v ochotnických divadlech. Někdy zpíval i se svým partnerem Aloisem Vybíralem dueta.
V srpnu 1949 na počátku chmelové sklizně natáčelo u nás studio Českosl. rozhlasu Olomouc relaci pod názvem „Zelené zlato z Tršic“ za přítomnosti ředitele studia dr. Kanyzy. Do této relace byly zařazeny místním kronikářem dvě Záchovy písničky. Sborovou píseň Záchovu zpíval smíšený sbor Bělá. V druhé písni zpíval sólo známý dirigent pěveckého kroužku Alois Herinek, refrén byl zpíván sborově. Pro tuto relaci složil a nacvičil učitel František Švarc „Zdravici hanáckému pivovaru v Holici“. Byla zpívána smíšeným sborem Bělá. Celou partituru i s jednotlivými hlasy si vyžádalo ředitelství pivovaru. Text v hanáckém nářečí je vepsán do zdejší kroniky a celá píseň zaslána Vlastivědnému ústavu v Olomouci, kde je uložena.
Také mladý student Jaroslav Vybíral z Tršic složil v době okupace písničku o Tršicích. „V Tršecích su rozené, Holešnicó pokřtěné ….“, která se dosti často dříve zpívala.
Zdroj – Tršický měsíčník 6/1967
Štítky: Zajímavosti z historie obce 