Hokej
Historie
V rámci „Sokola“ byl hokejový klub založen v roce 1933. Přírodní podmínky v těch dobách dovolovaly hrát na zamrzlých rybnících od listopadu do března. Nejvíce se podle dobových fotografií hrálo na Horním rybníku pod hradem.
Ve dnech 8. – 10. Března 1956 uspořádal UV TSO SOKOL celostátní finále dorostu pohárové soutěže v ledním hokeji v Brně. Účastnili se ho krajští přeborníci staršího dorostu. Starší dorostenci Sokola Tršice byli nominováni jako přeborníci kraje Olomouc a soutěž vyhráli. Bylo to nejlepší umístění, které tršičtí hráči v historii vybojovali. Pohár je vystaven v místním muzeu. Ve stejném roce byli přeborníky kraje Olomouc i mladší dorostenci.
Sestava starších dorostenců – 1956 Brno
Brankáři – Ivo Přidal, Antonín Kuchyňa
První útok – František Šimeček, Ivo Zdařil, Milan Holotík z Velké Bystřice,
Druhá pětka – Miroslav Štěpánek ze Štěpánova, Josef Nakládal ze Z.Lhoty, František Lepař, Alois Mačák – oba z Lipňan, Václav Vyhlídal z Přestavlk,
Dále hráli – František Rajnoch, Alois Matoušek, Bohumil Hudec ze Zákřova, Zdeněk Heinz z Vacanovic a kapitán Břetislav Šindler z Přestavlk.
Realizační tým – František Zlámal, předseda Sokola Tršice, Antonín Novák, trenér
********************************************************************************************
Z cyklu „Přerovské hokejové legendy“
Do historie se vypravíme s panem Bohumilem Hudcem, který se narodil v roce 1938 v Tršicích. Tam také začínal s hokejem, ale největší část své kariéry prožil v Přerově. Dres Meopty oblékal dlouhých čtrnáct sezón.
„S hokejem jsem začínal v Sokolu Tršice v roce 1951. Tenkrát se v týmu sešli dva ročníky 1938 a 1939. Toto mužstvo drželo primát Olomouckého kraje počínaje mladším dorostem až po starší dorost v roce 1958. V roce 1956 jsme dokonce vyhráli přeborníka České republiky a na základě toho jedna pětka reprezentovala TSO Sokol v tehdejším tvořícím se národním mužstvu pod vedením trenérů Gustava Bubníka a Kobranova. Bohužel po roce byla organizace TSO Sokol zrušena. V roce 1958 jsem nastoupil na vojnu a hrál jsem za Duklu Olomouc, kde nás z počátku trénoval i Jaroslav Pitner, pozdější úspěšný trenér Dukly Jihlava a národního mužstva. Během vojny nás kontaktovalo vedení Meopty Přerov. Po vojně jsem nastoupil a hrál za TJ Meopta Přerov. Dva roky jsme hráli divizi a po odchodu starších hráčů jako, byli bratři Polívkové, Pavlíček, Skácel, Němec, Novák a Kellnar jsme několik let hráli krajský a později i okresní přebor. Tehdy podmínky nebyly dobré, protože v Přerově nebyl zimní stadion a my jsme hráli s torzem mužstva, které bylo doplněno o nezkušené hokejisty. Po postavení zimního stadionu se začalo mužstvo posilovat zkušenými hráči, jako byli Grábl, Neplech, Podlaha, Pávek, Brückner a další. Od roku 1970 jsme pak každým rokem postupovali do vyšší soutěže. Vrcholem byl postup v kvalifikaci s Hodonínem do 2.ligy v sezóně 1973/1974. V té době jsem v Přerově ukončil činnost.
Zajímavé byly tehdejší tréninky. Protože v Přerově nebyl zimní stadion, tak jsme museli jezdit trénovat například do Prostějova. Trénovalo se i o půlnoci a na šest ráno se chodilo do práce. Neměli jsme ani takové podmínky jako bývaly v Tršicích, kde byl přírodní led od listopadu do března. Tenkrát jsme se hokejem bavili bez jakékoliv odměny. Tou největší bylo 600 korun za postup do 2.ligy. Po skončení kariéry v Přerově jsem ještě pomáhal dalším hráčům bývalé Meopty a Sokolu Tršice. S aktivní činností jsme končil ve svých 45 letech. V Přerově jsem působil dlouhých 14 sezón,“ uzavírá povídání o hokejové kariéře jedna z velkých legend přerovského hokeje Bohumil Hudec.
*******************************************************************************************
V 60.tých letech byl v rámci Akce „Z“ /zdarma/ vystavěn mezi Horním rybníkem a koupalištěm v Chaloupkách „Zimáček“. Byla to umělá nádrž s přírodním ledem, ale byla vybavena mantinely, osvětlením a zázemím. Ještě v listopadu 1965 nebyly zcela dobudovány šatny, protože se velmi těžce hledali brigádníci – vše bylo budováno dobrovolníky bez nároku na odměnu.
Hokej měl vždy slušnou kvalitu a na přírodním ledě v Tršicích na „Zimáčku“, obec s počtem obyvatel 1150 přivítala i taková města, jako Havířov, Olomouc, Přerov, Opava, Šumperk, Šternberk, Nový Jičín, Rožnov p/R., Loštice, Karviná a Uničov. Sehrálo se s nimi mnoho vyrovnaných zápasů. Na domácí zápasy chodilo asi 300 diváků a vstupné bylo pro dospělé 3 Kčs. Na mantinelu byla tehdy barvou napsána jediná reklama „Proti kašli Hašlerky“.
/ze vzpomínek Jiřího Dočkala/ Asi tak v letech 1969 – 1971 bývala různá derby Tršice – Chaloupky „staří páni“ ve fotbale a hokeji. Bylo to i s průvodem a kapelou celou vesnicí. Byl velký divácký zájem a neskutečná legrace, protože některé hospodské typy hráčů byly zhuntovány častým pitím a kouřením, a to se podepsalo na jejich výkonu. I když všichni nastoupili ve střízlivém stavu, tak díky jejich životosprávě se nemohli udržet na bruslích a padali jak hrušky. Byli tam i takoví, kteří vynikali. Např. abstinent a místní učitel tělocvikář, legenda Antonín Novák. I když byl od většiny hráčů asi tak o 10 – 15 let starší, tak vypadal o těch 10 let minimálně mladší, protože nám žákům, dorostencům i mužům dělal i trenéra. A i když to byl již tehdy starší pán, vizáží vypadal podle nich jako svěží mladík.
Led se tehdy upravoval hrabadly nebo zametal košťaty, vždy o přestávkách hokejového utkání. Večer před zápasem se polévala ledová plocha vodou z hadice. Stadiónek byl pochopitelně osvětlený. Tehdy byly ale pořádné zimy. Místní komentátor Jarda Vlček hlásil sestavy mužstev a střelce gólů.
V 80.tých letech se začaly klimatické podmínky měnit a pro nedostatek ledu se areál nemohl využívat. V 90.tých letech byl již zcela opustěn a zdevastován. Sportovci byli nuceni dojíždět na zimní stadiony do Přerova, Olomouce, Prostějova a Šternberka. Tršický hokej ale nezanikl a pokračoval dál.
1.10.1996 zemřel nestor tršického hokeje a fotbalu pan Antonín Novák, učitel základní školy, který celý svůj život věnoval tomu, že každý kluk /někdy i holka/ hrál hokej a fotbal. Jeho štafetu převzal pan Jiří Tylich. Oddíl ledního hokeje se od TJ Sokol oddělil a pokračoval samostatně od roku 2000 pod hlavičkou SLH EVEREST Tršice. ……. a to je již novodobá historie
Štítky: Zajímavosti z historie obce 