Tršice a Prosenický cukrovar
V roce 1880 se z celého širokého okolí sjeli do Lipníka nad Bečvou pěstitelé cukrovky, aby tam projednali postavení kontrolní váhy, kde by dováželi cukrovku pro cukrovar v Lipníku. Přítomní dva občané z Tršic – Hynek Floryk a Hynek Vybíral, dali protinávrh, aby místo postavení váhy byl raději zakoupen mlýn po K. Šebkové v Prosenicích, který se právě nacházel v konkurzu a z toho byl zřízen cukrovar. Tento návrh byl tehdy sice odvážný, ale byl přijat s nadšením všemi přítomnými. Na schůzi se hned ustavilo družstvo pro zakoupení mlýna, který byl odkoupen za 27000 zlatých a v příštím roce přeměněn na cukrovar. Následkem toho bylo, že později oba cukrovary v Lipníku a Přerově zanikly pro nedostatek cukrovky.
O tom se dochoval dodnes /1966/ zápis, uložený v cukrovaru.
Zdroj – Tršický měsíčník 4/1966
Historie cukrovaru
V roce 1518 povolil Jan z Pernštejna Ondřeji Šilhanovi, aby na konci hráze rybníka velikého prosenického postavil mlýn se dvěma koly moučnými a třetím kolem stupním, napájený vodou z rybníka nebo ze strouhy vedoucí podél rybníka. Na místě tohoto mlýna, který byl v provozu přes 360 let, byl v roce 1881 zbudován Rolnický cukrovar akciový.
Jeho vybudování v roce 1881 mělo dalekosáhlý význam pro obec a zejména pro rolnictvo širokého okolí Prosenic . Do té doby dodávali rolníci cukrovku, která se v okolí Prosenic počala pěstovat koncem šedesátých let, do německých kapitalistických cukrovarů v Přerově a v Lipníku. Oba tyto cukrovary, které měly dostatečnou řepní základnu na svých velkostatcích, záměrně neprojevovaly větší zájem o řepu rolníků, odpíraly rolníkům dodávkové výhody a zvláště při přijímání řepy je různými způsoby šikanovaly. To bylo příčinou, že se v roce 1880 rolničtí předáci z Lipenska dohodli zakoupit společně Šebkův parní mlýn v Malých Prosenicích a zřídit z něj cukrovar. Ustavili prozatímní výbor k upisování akcií, vypracování stanov a řízení přípravných prací ku stavbě továrny a ještě v roce 1880 založili akciovou společnost, která v následujícím roce postavila cukrovar.
První kampaň, která byla pro zpoždění stavby zahájena teprve 3.11.1881 a následkem mrazů a obtížného zpracování řepy trvala až do 5.2.1882, skončila velkou finanční ztrátou, díky níž cukrovar zápasil ještě po několik let s finančními potížemi. Počáteční neúspěchy však nepodlomily důvěru akcionářů v prosperitu nového závodu. Poněvadž další kampaně již byly úspěšné, mohlo být přikročeno ke zlepšení technického vybavení závodu a ke zvětšování jeho výrobní kapacity, čímž bylo docilováno lepší výtěžnosti cukru a snižování výrobních nákladů. Úspěšný rozvoj cukrovaru měl za následek také rozšiřování osevu cukrovky. Ke svému hospodářství přikoupil cukrovar v roce 1906 ještě jeden dvůr v Sobíškách, ale prodal jej a při parcelaci bývalého panství přerovského koupil v roce 1917 dva dvory v Tučíně a v Želatovicích. V silné konkurenci obou sousedních cukrovarů se závod velmi těžce propracovával svými začátky, ale dík houževnatosti a obětavosti členů výboru a zásluhou dobrého vedení překonal všechny těžkosti. Naopak postupem času přerovský i lipenský cukrovar zanikly.
Ve svých počátcích musel cukrovar překonávat také potíže dopravního rázu, neboť veškerý materiál a zboží se musely odvážet a dovážet koňskými potahy z nejbližších železničních stanic v Přerově a v Lipníku. Proto vstoupilo vedení cukrovaru v jednání s ředitelstvím Severní dráhy o zřízení železniční stanice na katastru obce Malé Prosenice. Výsledkem jednání bylo zřízení osobní zastávky v roce 1881, nákladního nádraží v roce 1885 a konečně postavení nádraží na dnešním místě v roce 1897. Z nádraží, které se stalo veřejnou stanicí až v roce 1917, byla v roce 1910 zavedena do cukrovaru závodní vlečka. Cukrovar rovněž postavil první most přes Bečvu u Grymova a má velký podíl na vybudování silnic v širokém okolí.
Založení cukrovaru urychlilo také zřízení poštovního úřadu v Malých Prosenicích v roce 1890 a cukrovar se podílel též na založení družstevní mlékárny v roce 1900 a společenské cihelny v roce 1910 v Malých Prosenicích. Rozsáhlá přestavba, která byla provedena v letech 1970-80 zařadila cukrovar Prosenice mezi moderní výrobce cukru socialistického období tohoto státu.
Zdroj – stránky cukrovaru prosenice www.hps.cz
