MUZEUM TRŠICE

Brzy náš  Sokol oslaví významné výročí – 120 let od založení. 

Bylo to 14.května 1905 a u zrodu stálo 16 „otců zakladatelů“.  Byli to – Antonín Bém, Jaroslav Bém, Karel Bém, Rudolf Bém, Vít Bém, Čeněk Drápal, Silvestr Harna, MUDr František Hradil, Libor Sklenář, Alois Vaculík, Josef Prečan, František Závodník, Josef Vláčil, František Jedlička, Josef Egida a František Lón.

Přidali se příznivci přispívající finančně /11 členů/ a skutečně cvičících bylo 19. Prvním náčelníkem se stal zámečník Oldřich Štencl. Cvičební místnost propůjčil zdarma Zemský chmelařský spolek v budově, která stála v místě dnešního tržiště /naproti ZŠ/.  Bylo nutno zakoupit tělocvičné nářadí a to byl velký  finanční závazek.  Členská základna se rozrůstala, konala se různá veřejná cvičení a již v roce 1907 se sedm členů účastnilo Všesokolského sletu v Praze. V roce 1911 přibyl mužský dorostenecký oddíl o 12 členech. Tento rok se také rozrostla kulturní činnost – pořádaly se plesy, zábavy a divadelní představení. Začaly se shromažďovat prostředky na stavbu sokolovny. 1.května 1911  byl založen ženský odbor – 16 přispívajících, 16 cvičících.

Sokol doznal velkého rozmachu.  Po vyhlášení samostatnosti republiky čítala členská základna  91 mužů a  57 žen. Činnost byla velmi bohatá a různorodá. Podrobnou historii máme uchovanou ve vzpomínkách pana Jana Nitky, který byl přímým účastníkem sokolského hnutí.

Letní cvičiště Na Kopci započali budovat v roce 1927 – každý musel odpracovat určité hodiny nebo dát finanční náhradu. Tyto namáhané a převážně ruční práce byly ukončeny v roce 1932. Ihned se začalo plánovat koupaliště. Dokončeno bylo v roce 1939. Silně se do vzpomínek pana Nitky zapsala skutečnost, že každá slavnost nebo veřejné cvičení, bylo zakončeno průvodem s hudebním doprovodem, který šel z Kopce k Radnici a tam všichni sborově zpívali „Hej Slované“.  Při významných sokolských průvodech, byl včele nesen prapor z roku 1934, který je trvale umístěn v místním muzeu.

Veškerá  činnost byla úředním  nařízením zastavena  12.dubna 1941 a veškerý majetek byl zabaven – pozemek na stavbu sokolovny, letní cvičiště, koupaliště, zvuková aparatura kina, pokladní hotovost.

Po válce v roce 1945 měl Sokol 188 členů  a první veřejné cvičení se konalo 26.srpna a bylo zároveň oslavou 40. výročí Sokola v Tršicích. Opět se rozběhla široká kulturní činnost – divadlo, zábavy, plesy, besídky. S událostmi roku 1948 opět dochází k velkým celorepublikovým změnám, které se dotýkají i Sokola. Padesátá léta byla pro činnost Sokola celkem nepříznivá. Postupně většina činností skončila, nepřetržitě pokračují jen  oddíly fotbalu /1936/ a hokeje /1933/.  V šedesátých letech se podařilo zbudovat legendární „Zimáček“ , ale i ten je dnes dávnou minulostí, stejně jako koupaliště.

Gymnastice se věnovala v organizaci nejvíce rodina Nitkových, nelze nevzpomenout nestora gymnastiky pana Jana Nitky.  Nejvýraznějších úspěchů v gymnastice dosáhl Slávek Šťastný, který u nás také začínal. 

V devadesátých letech bylo pěkným počinem založení volejbalového oddílu a vybudování hřiště pod paneláky. Výsledky měl oddíl pěkné, ale bohužel i ten postupně utlumil svou činnost a hřiště zpustlo.

Sport měl v naší obci vždy své místo. Kromě fotbalu, hokeje, gymnastiky a plavání také volejbal a lehká atletika. Velkou podporu měl a má sport u učitelů tělesné výchovy  na zdejší základní škole. Byli vždy v čele sportovního dění v obci. Z počátku převládaly kolektivní hry  –   hokej, fotbal a košíková, které propagoval učitel Antonín Novák. Ten byl také sám aktivním fotbalistou a hokejistou, později trenérem. Celý život pracoval ve výboru tělovýchovné jednoty. Jeho následovník Vladimír Šindler,  přivedl žáky k několikanásobnému vítězství v lehké atletice v soutěži o Pohár ČS rozhlasu.

Sportovci se ale také zapojovali do kulturního a společenského života, pořádali tanečních zábavy a společenské plesy. Pamětníci si jistě vybaví tradiční maškarní  Mumraje,  pořádané oddílem ledního hokeje,  a   Merendy,  pořádané fotbalovým oddílem.  Oba oddíly se předháněly v nápadech, jak vyzdobit sál  a kde výzdobu sehnat. A stálo to za to. Plesy byly hojně navštěvovanéa příjmy z nich byly využity  na financování další  sportovní činnosti.

Zázemí pro sportovní činnost vytvářelo jen několik obětavých jednotlivců bez valné podpory obce. To se v posledním období změnilo výrazně k lepšímu.  Nyní pociťujeme značnou podporu ze strany obce, a to nejen finanční, ale i morální.

Také veřejnost se již staví k volnočasové aktivitě jinak. Mladí lidé si postupně uvědomili, že je třeba se věnovat dětem a mládeži, vybudovat pro ně patřičné zázemí, které využívají nejen jejich děti, ale i ostatní občané ze spádových obcí.

Multifunkční  hřiště  je situováno hned vedle nové školy, takže jej mohou hojně využívat žáci Základní školy v Tršicích. Doufejme,  že díky tomu vyrostou v Tršicích další vynikající sportovci. Obecní úřad vybudoval  v prostoru  bývalé  kotelny v budově školní  jídelny Fit centrum a díky tomu  máme výborné podmínky pro rekreační tělesnou výchovu.

V dnešním přetechnizovaném a uspěchaném světě je velice důležitě dbát i na rozvoj tělovýchovy a sportu. Věřím,  že díky tomu, že máme v Tršicích stále kvalitnější    zázemí  a podporu  ze strany vedení  obce, budou naši občané a zejména mládež využívat těchto možností a vymožeností/ které mají málokde!/ a  budou cvičit a sportovat, aby  navázali na úspěchy  našich  spoluobčanů z dřívějších roků.